AML Regulace

1. Úvod

 

Global Money Shift s.r.o. (dále jen „Společnost“) je právnická osoba založená v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech. V rámci své podnikatelské činnosti v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb. O boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu provádí identifikaci a zkoumá klienty, se kterými vstupuje do obchodních vztahů provádí objemové a jiné parametry svých transakcí, účinně brání legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu prostřednictvím finanční instituce. Hlavní činností společnosti v oblasti praní špinavých peněz je sledování obchodování s důrazem na četnost a rozsah určitých odchylek od běžného obchodního režimu klienta.

2. Seznam zkratek

AML | Zákon proti praní špinavých peněz a financování boje proti terorismu č. 253 z roku 2008, ve znění pozdějších předpisů

AML nařízení | Nařízení č. 281 z roku 2008, o některých požadavcích na vnitřní zásady, postupy a kontrolní opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu

ČNB | Česká národní banka

EEC | Evropské hospodářské společenství

EU | Evropská unie

FAV – Finanční akční výbor je mezivládní orgán, který stanovuje standardy, vyvíjí a podporuje politiky na ochranu globálního finančního systému proti praní špinavých peněz a financování terorismu. FAV má celosvětový vliv na hodnocení zemí AML / CTF.

FAO | Finanční analytický úřad

ZPT | Zpráva o podezřelých transakcích

PEO | Politicky exponovaná osoba

Zákon sankcích | Zákon  sankcích 69 z roku 2006 o mezinárodních sankcích

SVZ | Soubor vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k plnění povinností podle zákona o praní peněz

Uložená data | všech údajů uložených podle kapitoly II zákona o boji proti praní peněz

3. Definice

Financování terorismu

Shromažďování nebo poskytování finančních prostředků nebo majetku k financování, i když pouze částečně, teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, na podporu pomoci nebo akcí vedoucích k takovému trestnému činu nebo na podporu osoby nebo skupiny osob připravujících takové trestné činy.

Činnosti vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění za trestný čin terorismu, teroristického útoku nebo trestného činu pachateli, který může umožnit nebo napomoci zavázání takového trestného činu nebo blízkého příbuzného ve smyslu trestního zákona, nebo sbírání finančních prostředků na tyto výčty nebo odškodnění.

Financování šíření zbraní hromadného ničení (ZHN). Financováním šíření zbraní hromadného ničení se rozumí shromažďování nebo poskytování finančních prostředků nebo majetku na financování, i když pouze částečně, osoby nebo skupiny osob provádějících šíření zbraní hromadného ničení nebo na podporu šíření těchto zbraní jakýmkoli jiným způsobem, což je v rozporu s požadavky mezinárodního práva…

 

Money laundering
Činnosti, které zakrývají nezákonný původ jakékoli  hospodářského prospěchu vyplývajícího z trestné činnosti s cílem vyvolat dojem, že tento hospodářský zisk je získán v souladu se zákonem. Příklady takových akcí mohou být:

–       přeměna nebo převod majetku získaného z trestné činnosti za účelem utajení jeho původu, jakož i pomoc osobě páchající trestnou činnost, aby se vyhnula právním následkům jednání této osoby

–       zakrývání skutečného původu zdroje, místa, pohybu majetku nebo manipulace nebo změny práv s ohledem na majetek, s vědomím, že takový majetek byl získán z trestné činnosti.

–       nabývání, držení, užívání nebo nakládání s majetkem, přičemž si je vědom jeho původu z trestné činnosti

–       v trestní konfederaci osob nebo jiných druzích spolupráce pro výše uvedené akce.

Nezáleží na tom, zda tyto akce byly nebo budou spáchány zcela nebo částečně na území České republiky nebo v zahraničí.

 

Netransparentní vlastnická struktura

Situace, kdy skutečného vlastníka klienta nelze určit z následujících skutečností:

–       výpis z obchodního rejstříku nebo obdobný rejstřík cizího státu země původu, který není registrován v České republice, pokud takový rejstřík není k dispozici, pak z úředně ověřené sociální smlouvy

–       nebo jiného dokladu který by ověřoval založení zahraničního subjektu a obsahoval všechny změny v založení zahraničního subjektu, nebo

–       z ověřeného zdroje, kterému povinná osoba důvěřuje

 

Transakce
Každá činnost povinného subjektu vůči jinému subjektu, pokud toto jednání vede k nakládání s majetkem účetní jednotky nebo poskytování služeb tomuto subjektu.

 

Obchodní vztah
Smluvní vztah mezi povinnou osobou a jiným subjektem. Jejím účelem je vypořádat se s majetkem účetní jednotky nebo poskytovat služby této účetní jednotce, pokud při založení tohoto smluvního vztahu (s přihlédnutím ke všem okolnostem) to povede k opakovaným výkonům.

 

Podezřelá transakce
Transakce prováděná za okolností podezřelých z praní špinavých peněz nebo financování terorismu nebo okolnosti naznačující, že transakce je jakýmkoli jiným způsobem spojena s financováním terorismu, nebo jakákoli skutečnost, která by mohla vést k takovému podezření. Podezřelé okolnosti mohou být např. abnormality v chování klienta v rozporu s jeho obvyklým chováním nebo v rozporu s chováním obdobného typu klientů

 

Politicky exponovaná osoba
a) fyzická osoba, která je nebo byla pověřena prominentní veřejnou funkcí s celostátním nebo regionálním významem, jako třeba hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho zástupce (náměstek, státní tajemník), člen parlamentního orgánu, člen řídícího orgánu politické strany, vůdce místní správy, soudce Nejvyššího soudu, Ústavního soudu nebo jiného nejvyššího soudního orgánu, proti jehož rozhodnutí se obecně nelze odvolat, člen představenstva ústřední banky, vedoucí pracovník ozbrojené síly nebo armádní sbory, jejich člen nebo poslanec, je-li právnickou osobou, statutárním orgánem státu kontrolované korporace, velvyslancem nebo vedoucím diplomatické mise, nebo fyzickou osobou, která spravuje nebo spravovala podobnou osobu v jiné zemi, v instituci Evropské unie nebo v mezinárodní organizaci,

 

 

b) fyzická osoba, která je

–       příbuzný fyzické osoby uvedené v části a)

–       přidružený nebo skutečný vlastník téže právnické osoby, případně přidružený nebo skutečný vlastník svěřeneckého fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní subjektivity jako osoba uvedená v části a), nebo je povinnému subjektu známo, že tato osoba je v jiném úzkém obchodním vztahu s fyzickou osobou uvedenou v části a),  nebo

–       skutečný vlastník právnické osoby nebo svěřenecký fond nebo jakákoli jiná právní úprava bez právnické osoby, o níž je známo, že povinná osoba musí být založena ve prospěch fyzické osoby uvedené v v části a),

 

Občanský průkaz
Doklad vydaný orgánem veřejné správy, který obsahuje jména a příjmení, datum narození, identifikaci fotografie nebo jiné údaje, které umožňují identifikaci osoby, která tvrdí, že je jejím oprávněným uživatelem.

 

Skutečný vlastník

Za skutečného vlastníka se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která může účinně nebo právně, přímo nebo nepřímo rozhodovat v právnické osobě, svěřenectví nebo v jiném právním ujednání bez právní subjectivity, skutečný vlastník je

– V obchodních korporacích je to fyzická osoba, která

1. sam nebo společně s jinými osobami, které jednají ve shodě s touto osobou, má více než 25% hlasovacích práv této obchodní společnosti nebo má akcie vyšší než 25%;

2.      sám nebo společně s jinými osobami, které jednají ve shodě s touto osobou, kontroluje osobu uvedenou v odstavci 1;

3.     získat alespoň 25% zisků obchodních společností, nebo

4.     je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu nebo v postavení podobném postavení člena statutárního orgánu, pokud skutečný vlastníknení k dispozici nebo nemůže být definován podle odstavců 1 až 3,

– v případě Asociace, společnosti poskytující veřejnou službu, sdružení vlastníků, církve, náboženských společností nebo jiné právnické osoby podle právních předpisů upravujících postavení církví a náboženských společností, fyzická osoba, která

1.     má více než 25% hlasovacích práv;

2.     získat alespoň 25% svých prostředků, nebo

3.     je členem statutárního orgánu, zástupce právnické osoby v tomto orgánu nebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, pokud skutečný vlastníknení k dispozici nebo nemůže být definován podle odstavců 1 nebo 2

– v případě nadace, institutu, nadačního fondu, svěřeneckého fondu nebo jiného právního uspořádání bez právnické osoby je skutečným vlastníkem fyzická osoba nebo skutečný vlastník právnické osoby, který je:

1.     zakladatel,

2.     svěřenský správce,

3.     oprávněná osoba,

4.     osoba, v jejímž prospěch byla nadace, institut, nadační fond, svěřenecký fond nebo jiné právní uspořádání bez právnické osoby, pokud příjemce nebyl jmenován, a

5.     osoby oprávněné dohlížet na řízení nadace, institutu, nadačního fondu, svěřeneckého fondu nebo jiného právního uspořádání bez právního subjektu.

 

Země původu

Pro fyzickou osobu její zemí původu je  země, kde je tato osoba občanem a zároveň všechny ostatní země, kde je rezidentem nebo má dočasný pobyt.

Pro právnickou osobu s pobočkami nebo většinovými dceřinými společnostmi v zemích, které jsou nečlenskými státy EU nebo EHS, zemí původu je země, kde je registrována její kancelář

Pro právnickou osobu, která nemá pobočky nebo většinově vlastněné dceřiné společnosti ve výše uvedených zemích, zemí původu je země, kde má sídlo, a zároveň všechny země, kde jsou usazeny pobočky nebo organizační složky.

4. Metoda identifikace klienta, včetně opatření k identifikaci subjektů PEO, vůči kterým Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o sankcích

 

Povinná osoba provede osobně identifikaci klienta, který je fyzickou osobou nebo osobou jednající jménem klienta, který je právnickou osobou v přítomnosti identifikované osoby, pokud zákon o praní špinavých peněz nestanoví jinak.

4.1 Indefikace klienta

 

Povinná osoba provede identifikaci klienta:

  • vždy před transakcí nad 1 000 EUR, pokud zákon o praní špinavých peněz nestanoví jinak;
  • vždy, bez ohledu na hodnotu transakce v případě:
  • podezřelé transakce;
  • založení nového obchodního vztahu.

4.2 Získaní identifikačních údajú

 

Povinná osoba je povinna zjistit  identifikaci klienta, který je:

  • fyzická osoba nepodnikatel: všechna jména a příjmení, osobní identifikační číslo, pokud není vydáno, pak datum narození, místo narození, pohlaví, bydliště nebo jiná forma pobytu a občanství. Povinná osoba provede záznam o získaných údajích, ověří průkaz totožnosti, zaznamená typ a číslo průkazu totožnosti, zemi vydání, platnost a případně vydávající orgán. Povinná osoba rovněž ověřuje podobnost současné osoby s obrázkem na průkazu totožnosti.
  • fyzická osoba podnikatel: všechna jména a příjmení, osobní identifikační číslo, pokud není vydáno, pak datum narození, místo narození, pohlaví, bydliště nebo jiná forma pobytu a občanství. Povinná osoba vyhotoví záznam o získaných údajích, ověří průkaz totožnosti, vyhotoví záznam o typu a čísle průkazu totožnosti, zemi vydání, platnosti a případně vydávajícím orgánu. Povinná osoba rovněž ověřuje podobnost současné osoby s obrázkem na průkazu totožnosti. Další podrobnosti, které je třeba zaznamenat, jsou: název společnosti, rozlišovací příloha nebo jiné označení, místo podnikání a osobní identifikační číslo;
  • právnická osoba: jméno společnosti, rozlišující dodatek nebo jiné označení, bydliště, osobní identifikační číslo nebo jeho zahraniční ekvivalent. Tyto identifikační údaje musí být zaznamenány a ověřeny z dokladu, který dokazuje existenci právnické osoby, tímto dokladem může být buď obchodní rejstřík nebo jiný registr, který není starší než 3 až 6 měsíců a je vydán v původní podobě, nebo kopii ověřenou příslušným orgánem. Pro subjekty, které jsou statutárním orgánem nebo členem právnické osoby, je povinen zjistit všechna jména a příjmení, osobní identifikační číslo, pokud není vydáno, pak datum narození, místo narození, pohlaví, bydliště nebo jinou formu pobytu a občanství. Povinná osoba vyhotoví záznam o získaných údajích, ověří průkaz totožnosti, vyhotoví záznam o typu a čísle průkazu totožnosti, zemi vydání, platnosti a případně vydávajícím orgánu. Povinná osoba rovněž ověřuje podobnost současné osoby s obrázkem na průkazu totožnosti. Je nezbytné osobně identifikovat každou fyzickou osobu, která jedná jménem právnické osoby, dříve než povinná osoba provede první operaci na základě příkazu této fyzické osoby.

 

Osobní identifikační číslo / datum narození

 

  • Osobní indefikační číslo: povinné pro české občany, cizince s povolením k pobytu v ČR, žadateli o azyl a dalšími osobami, kterým je přiděleno osobní identifikační číslo podle § 16 zákona o evidenci obyvatelstva č. 133 z roku 2000, ve znění pozdějších předpisů
  • Datum narození: povinné pro osoby, kterým není přiděleno osobní identifikační číslo

 

Požadované typy průkazů totožnosti:

 

  • růkaz totožnosti, cestovní pas, řidičský průkaz, doklad o povolení k pobytu pro cizince, zbrojní průkaz atd.
  • Výše uvedené typy průkazů totožnosti jsou přijatelné pouze tehdy, pokud splňují následující požadavky:
  • je platným a doklad je vydán státem;
  • není poškozený, normální opotřebení (např. chybějící stránky, opravené, přepsané, nečitelné atd.)
  • fotografie vlastníka průkazu totožnosti odráží jeho skutečný vzhled a musí být jasná a umožnit identifikaci držitele karty.;
  • musí být jasné, v které zemi a podle kterého orgánu byl dokument vydán;
  • je dokument, jehož pravost může být ověřena.

Některá identifikační data (například pohlaví, adresa) nemusí být nutně uvedena na každém průkazu totožnosti.  Tyto údaje lze zjistit na základě identifikovaného osobního prohlášení.

Povinná osoba může z předložených dokladů vyhotovovat kopie nebo poznámky a zpracovávat je pro účely zákona o praní špinavých peněz. Kopie osobních dokladů mohou být vyhotoveny pouze se souhlasem majitele.

Při založení nové transakce (nebo obchodního vztahu) a získání podezření, že klient nejedná jménem klienta nebo zatajuje jednání za někoho jiného, musí klient předložit plnou moc jako důkaz, že jeho zájmy jsou zákonné.

4.3 Identifikace politicky exponovaných osob

 

V rámci procesu identifikace je účetní jednotka povinna identifikovat a uvést, zda je zákazník PEO nebo ne. To platí pro klienta, osoby, které jsou oprávněny jednat jménem klienta, nebo případně pro skutečného vlastníka, když je známý.

Stav PEO klienta lze zjistit jeho prohlášením při zřizování nové transakce (nebo obchodního vztahu).

Když klien je PEO, je nutné uplatňovat opatření v oblasti náležité péče zákazníka.

Identifikace pracovníků a subjektů, které jsou předmětem mezinárodních sankcí

V procesu identifikace je nutné zjistit, zda osoba, která má provést transakci (nebo navázat obchodní vztah), je skutečným vlastníkem nebo členem statutárního orgánu tohoto subjektu a není osobou, vůči které Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o mezinárodních sankcích. To platí pro klienta, osoby, které jsou oprávněny jednat jménem klienta, případně pro skutečného vlastníka, když je známý.

Seznam subjektů sankcionovaných různými sankčními předpisy lze nalézt v:

Uvedené informace jsou získávány ze smluvních údajů poskytnutých klientem při podpisu smlouvy nebo ověření transakce.

Ověření seznamu sankcí se provede před uskutečněním transakce (nebo navázáním obchodního vztahu). V případě shody se seznamem sankcí nelze transakci provést (nebo založit obchodní vztah) a ZPT se vydá okamžitě (viz čl. 11).

4.3.1 Identifikace klienta zastupovaného plnou mocí

 

Provádí se identifikace advokáta (podobně jako identifikace fyzické osoby viz výše). Plná moc musí být předložena v její původní podobě nebo v kopii ověřené podpisem zmocněnce. Advokát poskytne identifikační údaje o zastoupené osobě.

 

 

4.3.2 Identifikace klienta zastupovaného zákonným zástupcem

 

Pokud je klient zastupován zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, provádí se identifikace zákonného zástupce nebo opatrovníka (podobně jako identifikace fyzické osoby, viz výše). Právní zástupce poskytne identifikační údaje o zastoupené osobě; opatrovník poskytne příslušné soudní rozhodnutí.

 

 

4.3.3 Identifikace zákazníka pro vytváření vzdálených finančních služeb

 

V obchodních vztazích, jejichž cílem je poskytování finančních služeb a které jsou zřizovány na dálku v souladu se občanským zákonem č. 89 z roku 2012, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), lze identifikaci klienta provedenou povinnou osobou provést také následujícími způsoby:

 

 

  1. první platba v rámci obchodního vztahu uskutečněná prostřednictvím účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo zahraničních úvěrových institucí působících na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru
  2. klient zasílá povinnému subjektu kopii dokladu potvrzujícího existenci účtu (uvedeného v písmenu) povinnému subjektu (např. výpis z účtu, kopii smlouvy o účtu);
  3. klient posílá povinnému subjektu 1) kopii příslušných průkazů totožnosti, 2) alespoň jeden podpůrný doklad totožnosti (např. cestovní pas, řidičský průkaz, elektřinu nebo telefonní účet atd.), jakož i údaje, jako je typ a číslo průkazu totožnosti, státu vydání, platnosti a nakonec vydávajícího orgánu.

 

Kopie (nebo skenování) všech průkazů totožnosti a dalších příslušných dokumentů musí být čitelná a může být uchovávána po dobu určenou tímto vnitřním předpisem a musí obsahovat kopii obrazu identifikovaných osob v takové kvalitě, aby umožňovala ověření vzhledu osob. .

 

 

4.3.4 Interpretovaná identifikace

 

Na žádost klienta nebo povinného subjektu může být identifikace klienta prováděna notářem nebo místním orgánem veřejné správy. Notář nebo místní orgán veřejné správy vydá identifikační doklad, který je veřejným dokumentem a jeho náležitosti a přílohy jsou uvedeny v § 10 odst. 2, resp. 3 zákona o praní peněz.

4.4 Identifikace převzetí

 

 Podle § 11 odst. 1  a) i b) zákona o praní peněz, pověřený zaměstnanec povinného subjektu nemusí identifikovat klienta, pokud byla identifikace, včetně identifikace informací o zamýšlené povaze transakce nebo obchodního vztahu a identifikace skutečného vlastníka byla provedena:

  • úvěrovými nebo finančními institucemi, s výjimkou osoby oprávněné provádět směnárenské činnosti podle zákona upravujícího směnárenskou činnost, držitele poštovních licencí podle zákona upravujícího poštovní služby, platební instituce, poskytování platebních služeb zahrnujících převod peněžních prostředků, pokud plátce nebo příjemce nepoužívají účet u poskytovatele platebních služeb a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona upravujícího platby, nebo
  • zahraničními úvěrovými nebo finančními institucemi, s výjimkou zahraničních subjektů oprávněných k provádění směnárenských činností, zahraničních úvěrových institucí poskytujících převážně peněžní převody nebo zahraničního poskytovatele platebních služeb s podobným statutem jako poskytovatel platebních služeb v malém měřítku podle zákona upravujícího platby, pokud působí na území země, která zavádí srovnatelnou úroveň identifikace, náležité péče a vedení záznamů, která je předmětem povinné profesní registrace v této zemi, je sledována prostřednictvím monitorování shody, včetně kontrol na místě u jednotlivých transakcí.

Povinná osoba neakceptuje identifikační údaje klienta, informace o účelu a zamýšlené povaze transakce nebo obchodního vztahu nebo informace o vlastnictví a správě o něm a jeho skutečném vlastníkovi, pokud existuje podezření, že dané informace nejsou správné nebo že některé informace chybí a povinný subjekt  není předem zajištěno získání relevantních informací, včetně identifikace klienta, účelu a zamýšlené povahy obchodního vztahu, informací o vlastnictví a řízení klienta, totožnosti skutečného vlastníka z úvěrové nebo finanční instituce nebo osoby, která provedla identifikaci příslušných údajů.

Finanční instituce, které mohou poskytnout identifikaci povinnému subjektu, jsou: banky, spořitelní a úvěrová sdružení, centrální depozitáře, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, pojišťovny a zajišťovny.

Informace o klientovi, včetně kopií či příslušné dokumenty, jsou uložené u povinné osoby.

5. Postup při provádění náležité péče klienta, rozhodnost rozsahu náležité péče analogického riziku praní peněz a legalizace financování terorismu

 

Povinná osoba musí provést náležitou péči klienta vždy:

  • před operací mimo obchodní vztahy
  1. nejpozději, když je zřejmé, že tato transakce dosáhne nebo překročí 15 000 EUR
  2. s PEO, nebo
  3. s rezidentem země, která je považována Evropskou komisí za zemi s vysokým stupněm rizika, nebo ji považují za vysoce rizikovou zemi

– v situacích, které vyžadují identifikaci podle zákona o praní peněz, jako jsou podezřelé transakce nebo podezřelé založení obchodního vztahu, nejpozději před provedením transakce,

– během trvání obchodního vztahu

Pokud je platba rozdělena do několika samostatných transakcí, je hodnota transakce nebo platby součtem, pokud všechny tyto transakce jsou oddělené transakce.

Klient je povinen poskytnout informace nezbytné pro ověření, včetně předložení příslušných dokumentů. Společnost může pro účely tohoto zákona vyhotovovat kopie nebo výpisy z předložených dokumentů a zpracovávat výsledné informace  za účelem zákona o boji proti praní peněz. Informace o zákazníkovi zaznamenává klient v informačním systému společnosti.

Náležitá péče zákazníka se skládá z:

– identifikační údaje klienta;

– získání informací o účelu a zamýšlené povaze transakce nebo obchodního vztahu;

– když klient je rávnickou osobou, svěřeneckým fondem nebo jiným právním subjektem bez právní subjektivity, pak identifikací vlastnické a řídicí struktury vlastníka a jeho skutečného vlastníka a přijetím opatření k identifikaci a ověření totožnosti skutečného vlastníka;

– provádění průběžného sledování obchodního vztahu včetně kontroly transakcí uskutečněných v průběhu tohoto vztahu, aby bylo zajištěno, že provedené transakce jsou v souladu se znalostmi povinného subjektu o klientovi a jeho obchodním a rizikovým profilem;

– přezkoumání zdroje finančních prostředků nebo jiného majetku zahrnutého do transakce nebo obchodního vztahu;

– když klient není uveden na seznamu podezřelých osob a osob podezřelých ze spolupráce a podpory terorismu, jakož i osob z vedení (členové statutárního orgánu, skuteční vlastníci, ostatní účastníci obchodního vztahu) a zda nepochází ze země, proti které jsou uplatňovány mezinárodní sankce (viz příloha 1 tohoto interního předpisu);

– v případě obchodního vztahu s PEO také oprávněné kroky k identifikaci původu jeho majetku.

Odpovědná osoba musí provést náležitou péčeklienta v mezích nezbytných k posouzení možného rizika praní peněz a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodním vztahu, produktu nebo transakci. Společnost je povinna odůvodnit přiměřenost rozsahu kontroly klienta nebo ověření klienta dozorčím orgánem, který kontroluje plnění povinností.

Výše uvedená informační společnost zjišťuje podle AML dotazníku klienta.

Při provádění náležité péče zákazníka povinná osoba eviduje:

– údaje o skutečném vlastníkovi pro účely jeho identifikace,

– informace dostatečné k identifikaci příjemce v okamžiku výplaty zisku nebo v případě, že příjemce uplatní svoje nabytá práva (v případě příjemce svěřeneckého fondu nebo jiného právního ujednání bez právnické osoby, které je určeno na základě konkrétních charakteristik nebo vztahujících se k určitému subjektu); kategorie),

– příjemce životního pojištění, který je

  1. jmenován jako konkrétní osoba nebo právní subjekt bez právnické osoby – jméno a příjmení nebo název společnosti,
  2. jmenován na základě svého vztahu k pojištěné osobě nebo jinak – informace postačující k identifikaci konkrétního příjemce v době vyplácení dávek,
  3. Politicky exponovaná osoba – všechny relevantní okolnosti a průběh obchodního vztahu.

Klient poskytne povinnému subjektu informace, které jsou nezbytné pro náležitou péči klienta, včetně předložení příslušných dokumentů.

Povinná osoba může z předložených dokladů vyhotovovat kopie nebo poznámky a zpracovávat je pro účely zákona proti praní peněz.

 Postupy pro probíhající sledování obchodních vztahů

Zaměstnanci společnosti budou průběžně sledovat transakce klienta. Pokud má konkrétní transakce v rámci obchodního vztahu alespoň jeden z následujících aspektů, zaměstnanci ji oznámí vedoucím pracovníkům společnosti, kteří pak rozhodnou o dalších krocích:

– klient chce provést transakci nad 1 000 000 EUR (nebo její ekvivalent v jiné měně),

– klient pochází z / nebo přestěhoval své sídlo do země s rizikovou klasifikací č. 2 nebo 3,

– klient chce vyměnit peníze do / z jedné z následujících měn: ruský rubl, ukrajinská hřivna, vietnamský dong nebo běloruský rubl.

Zaměstnanec každoročně shromažďuje a vyhodnocuje seznam operací (provedených i nevykonaných) s charakteristikami uvedenými v této části.

5.1 Identifikace skutečného vlastníka

 

Identifikace vlastnické struktury klienta a skutečného vlastníka klienta je nezbytná pro hodnocení klienta z hlediska možného rizika praní špinavých peněz nebo financování terorismu.

 

Při provádění náležité péče zákazníka je nutné zjistit informace o skutečném vlastníkovi následujícím způsobem:

 

  •  je-li skutečný vlastník statutárním orgánem nebo členen statutárního orgánu klienta, případně člen statutárního orgánu právnické osoby, který je členem statutárního orgánu nebo ovládající osoby klienta vůči klientovi, je povinen získat identifikační údaje (viz Čl. 4), ale není však nutné tyto osoby osobně identifikovat, pokud nejsou současně stranami v této transakci (nebo obchodním vztahu);
  • pokud skutečný vlastník nejedná jako osoba uvedená v předchozím odstavci, není nutné získat všechny identifikační údaje (viz čl. 4), pouze množství identifikačních údajů umožňujících ověření fyzické osoby s odpovídajícím stupněm jistoty které je vyžadováno. Minimální identifikační údaje jsou jména, příjmení, adresa, země původu skutečného vlastníka a popis vztahu ke klientovi

 

Uvedené informace jsou získány ze smluvních údajů poskytnutých klientem při podpisu smlouvy nebo ověření transakce.

 

Povinná osoba identifikuje relevantní vztahy po určení konkrétní fyzické osoby nebo více fyzických osob, které mají významný dopad na jednání klienta prostřednictvím jiných právnických osob.

 

Po identifikaci skutečného vlastníka je nutné přezkoumat, zda není uveden jako sankcionovaná osoba nebo subjekt (viz č. 4.1.3). V případě shody se seznamem sankcí nelze provést transakci s takovou osobou (viz čl. 9) a ZPT se vydává FAO podle odst. 11.

5.2 Postupy pro situace, kdy nelze identifikovat zákonného vlastníka

 

Existují situace, kdy skutečný vlastník nemůže být identifikován. Zejména v těchto případech:

 

  • skutečný vlastník nemůže byt identifikovaný, protože např. skrývá se za společnostmi registrovanými v zemích, které umožňují skrytou vlastnickou strukturu a klient nezná lidi, kteří tyto společnosti řídí nebo kontrolují. Jedná se o netransparentní vlastnickou strukturu, tj. Je nutné upravit rizikový profil klienta podle pravidel povinné osoby
  • povinná osoba zjistí, že taková osoba neexistuje. V tomto případě fyzická osoba, která má vliv na podnikání klienta (případně právnické osoby) nebo na osobu s nejvyšším vedoucím postavením (tj. osoba, která má přímý rozhodující vliv na vedení společnosti, např. Statutární orgán nebo ředitel společnosti), se určí jako skutečný vlastník (viz čl. 2 Definice skutečného vlastníka). Pokud takové prohlášení nemůže být opatřeno oficiálním dokumentem, musí být doplněno písemným prohlášením odpovědného zástupce klienta (např. v situaci, kdy společnost s ručením omezeným vydává akcie jménem svého vlastníka);
  • klient nebude spolupracovat s identifikací skutečného vlastníka. Toto chování je pro povinnou osobu důvodem pro odmítnutí realizace transakce (nebo založení obchodního vztahu) viz čl. 9.

5.3 Identifikace informace potřebné k monitorování obchodních vztahů

 

Informace jsou získávány ze smluvních údajů poskytnutých klientem při podpisu smlouvy nebo během obchodního vztahu.

5.4 Přehled finančních zdrojů

 

Uvedené informace jsou získány z prohlášení klienta, že finanční prostředky nepocházejí z financování trestné činnosti a financování terorismu.

5.5 Další informace pro náležité péči zákazníka

 

Povinná osoba určí informace nezbytné pro posouzení možného rizika praní peněz a financování terorismu v závislosti na typu klienta a typu a rozsahu poskytovaných služeb. Osoby oprávněné k provádění náležité péče zákazníka jsou povinnou osobou informovány o rozsahu náležité péče nebo ověření výjimky z náležité péče s ohledem na výše uvedená rizika.

Uvedené informace jsou získány ze smluvních údajů poskytnutých klientem při podpisu smlouvy nebo ověření transakce.

6. Pravidla pro přijetí klienta, určení rizikového profilu a další postupy

 

Povinná osoba na základě informací získaných při identifikaci a náležité péči zákazníka provede kategorizaci klientů s ohledem na riziko praní peněz a financování terorismu, poté stanoví pravidla pro odmítnutí vzniku obchodních vztahů nebo ukončení stávajícího obchodního vztahu a definuje tzv. rating klienta založený na rizikových faktorech definovaných povinnou osobou pro nové klienty (níže). Podrobnosti ke stanovení hodnocení Klienta jsou uvedeny v odstavci 8 tohoto interního předpisu.

7. Přiměřené a relevantní politiky a postupy pro posuzování rizik, řízení rizik, zajištění vnitřní kontroly a monitorování dodržování zákona o boji proti praní peněz a financování terorismu

 

Pravidla a postupy povinného subjektu provádět následující operace (s ohledem na hodnocení shody klientu):

 

  • kategorizace klientu;
  • rozhodnutí o zřízení transakce (nebo založení obchodního vztahu) nebo ukončení stávající transakce (nebo stávajícího obchodního vztahu);
  • hodnocení rizika nového klienta (včetně pravidelného hodnocení v průběhu trvání obchodního vztahu), hodnocení souladu klienta se získanými informacemi;
  • pro opatření přijatých proti klientům klasifikovaným jako rizikové.

 

Povinná osoba na základě informací získaných při identifikaci a náležité péče zákazníka provede kategorizaci klientu s ohledem na riziko praní peněz a financování terorismu, poté stanoví pravidla pro odmítnutí vzniku obchodních vztahů nebo ukončení stávajícího obchodního vztahu a definuje tzv. hodnocení klienta, který určí povinná osoba na základě rizikových faktorů definovaných pro nové klienty, průběžného zjišťování v průběhu stávajícího vztahu a postupů proti klientovi klasifikovanému s rizikovým hodnocením.

 

Hodnocení zákazníka je určováno a hodnoceno s ohledem na následující rizikové faktory:

 

  • klient, osoba jednající jménem klienta nebo země původu, ve které má klient prospěch, je zemí, která nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje finanční opatření proti praní špinavých peněz a boji proti terorismu nebo je zemí, která je založena na posouzení povinného subjektu ) považuje za zemi s vysokým stupněm rizika;
  • předmět obchodu byl nebo bude převeden nebo poskytnut do země nebo z země, která nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (nebo je zemí, která je založena na posouzení povinného subjektu za zemi s vysokým rizikem klasifikace);
  • klient, osoba jednající jménem klienta, skutečného vlastníka klienta nebo pokud je znám jako konečný vlastník, je na seznamu osob nebo organizací, proti kterým jsou uplatňovány sankce v souladu s příslušnými zákony a předpisy;
  • klient je v seznamu schválených subjektů;
  • netransparentní vlastnická struktura;
  • nelze získat informace o klientovi, který je skutečným vlastníkem;
  • nejasný původ prostředků klienta;
  • společnost není ekonomicky aktivní;
  • klient je společnost s bydlištěm v tzv. offshore centrech;
  • klient je přímo či nepřímo ovlivňován osobou s bydlištěm v tzv. offshore centrech;
  • skutečnosti, které klient může jednat jménem třetí osoby, nebo které to skrývají;
  • neobvyklé nastavení transakce s ohledem na typ klienta, hodnotu a způsob vypořádání transakce, účel obchodního vztahu a podnikatelské činnosti klienta;
  • skutečnosti naznačující, že klient provádí podezřelou transakci;
  • existuje zvýšené riziko praní špinavých peněz nebo financování terorismu spojené s podnikatelskou činností klienta podle informací, které jsou k dispozici povinnému subjektu.

 

Hodnocení klientovy shody je získáno z údajů smlouvy, které klient zadal při podpisu smlouvy.

 

V případech, kdy je klientem zahraniční osoba, je nutná spolupráce s výkonným ředitelem společnosti. Generální ředitel společnosti ověřuje ad hoc, zda osoba nepochází ze země, která je sankcionována sankcemi EU, nebo ze země s vysokým stupněm rizika, která je aktualizována podle nařízení Evropské komise (EU) z roku 1675 – 2016 ze dne 14. července 2016 a je k dispozici na adrese www.mfcr.cz/fau or at http://www.fatf-gafi.org/countries/#high-risk

 

Generální ředitel společnosti je rovněž povinen ověřit, zda je země uvedena v seznamu OECD Global Forum, který rozděluje země do 4 kategorií podle stupně souladu s legislativou AML.

 

Klientům ze zemí uvedených v části „Částečně vyhovující“ bude přidělen rating AML č. 2, klientům ze zemí uvedených v oddíle „Nedodržování“ bude přiděleno hodnocení souladu AML č. 3, v ostatních případech bude klientovi přidělene hodnocení AML č. 1.

 

Seznam jurisdikce je k dispozici na adrese http://www.oecd.org/tax/transparency/exchange-of-information-on-request/ratings/#d.en.342263 Úrovně jednotlivých rizikových faktorů se liší, některé z nich (např. Neurčitý původ fondů nebo zařazení klienta do seznamu subjektů sankčních) jsou považovány za indikátory podezřelých transakcí.

Povinná osoba charakterizuje následující seznam hodnocení AML pro klienty:

 

Hodnocení shody č. 1 – klient bez rizika (nulové hodnocení shodz) – byl identifikován s nulovými prvky hodnocení shody při založení obchodního vztahu (smlouvy) nebo při následné obchodní spolupráci

 

 

Hodnocení shody č. 2 – klienti s určitou mírou rizika – tj. klienti, kteří jsou identifikováni s jedním nebo více rizikovými prvky hodnocení shody, ale tyto rizikové prvky nevylučují vznik obchodního vztahu. Obchodní aktivity těchto klientů jsou sledovány odpovědnými subjekty.

 

 

Hodnocení shody č. 3 – nepřijatelný klient – tj. klient byl identifikován s jedním nebo více rizikovými prvky hodnocení shody. Tyto prvky jsou po hodnocení považovány za nepřijatelné z hlediska legislativních opatření proti praní peněz.

 

Klient, který byl identifikován s jedním nebo více rizikovými prvky hodnocení shody, je pro účely tohoto vnitřního předpisu považován za „vysoce rizikového klienta“.

 

Mezi vnitřní kontroly proti praní špinavých peněz patří vnitřní informační systém. Každá nová šablona, klient, firma a země jsou pravidelně kontrolovány podle aktualizovaných seznamů sankcionovaných a rizikových osob na webových stránkách FAO. V případě pozitivního výsledku je výsledek zaslán vybraným zaměstnancům a pracovníkům compliance.

 

V případě zahraničního klienta je zaměstnanec, který podepisuje smlouvu a identifikuje klienta, povinen spolupracovat s pracovníkem Compliance společnosti To je vždy nutné k ověření ad hoc, zda klient nepochází ze státu podléhajícího sankcím EU nebo z rizikových států, jejichž aktuální seznam je stanoven nařízením Komise (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016 a je k dispozici na internetových stránkách http://www.financnianalytickyurad.cz/  Pracovník Compliance je rovněž povinen ověřit, zda je země na seznamu jurisdikcí OECD, který rozděluje zemi do 4 kategorií podle úrovně souladu s právním předpisem AML. Pokud se země nachází v části „Částečně vyhovující“, bude klientovi přidělene hodnocení č. 2. v případě, že je země v části „Neshoda“, bude klientovi přidělene hodnocení č. 3, jinak bude klientovi přiřazen profil AML # 1. Seznam jurisdikcí je k dispozici zde: http://www.oecd.org/tax/transparency/exchange-of-information-on-request/ratings/#d. en.342263.

8. Podrobný neúplný seznam ukazatelů podezřelých transakcí

 

8.1 Fakultativní ukazatele podezřelých transakcí

 

Transakce je považována za podezřelou, pokud:

 

  • Klientovy prostředky jednoznačně neodpovídají povaze nebo rozsahu obchodní činnosti klienta nebo jeho majetku;
  • neexistuje žádný ekonomický, faktický nebo právní důvod pro transakci nebo rozpoznatelný vztah k běžné obchodní činnosti klienta;
  • transakce nemá z ekonomického hlediska smysl nebo je netransparentní;
  • klient podstoupí aktivity, které mohou zakrýt jeho totožnost nebo zakrývat totožnost jeho skutečného vlastníka;
  • klientem nebo skutečným vlastníkem je osoba ze země, která nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti praní špinavých peněz nebo proti opatřením na financování terorismu;
  • povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti nebo doplnění identifikačních údajů klienta. Z kontextu je zřejmé, že klient má tendenci uvádět nepřesné nebo neúplné informace o sobě;
  • klient je nervózní, odmítá se identifikovat nebo to dělá velmi neochotně, nakonec dává nepravdivé informace o sobě (např. nepravdivé prohlášení o původu peněz nebo oblasti podnikání);
  • klient má záznam v trestním rejstříku nebo spojení s lidmi spojenými s kriminálními skupinami nebo se přímo podílí na trestné činnosti;
  • klient má kontakty nebo spojení s oblastmi náchylnými k praní špinavých peněz nebo s oblastmi, kde je častou praxí aplikace mezinárodních sankcí (příloha 1);
  • identifikační dokumenty jsou podezřelé;
  • zdá se, že klient jedná za někoho jiného, je doprovázen nebo následován jinými lidmi, kteří pravděpodobně chtějí zůstat anonymní;
  • klient vyžaduje neobvyklé transakce, neobvyklé svým objemem nebo prováděné neobvyklým způsobem, zdá se, že je ve spěchu, aby transakce procházely;
  • obchodní oblast klienta je náchylná ke zločinným skupinám (např. erotické služby, kluby, noční kluby, obchod s vojenským materiálem, zejména zbraně atd.);
  • klient vědomě provádí ztracené obchody nebo obchody s vysokými smluvními pokutami;
  • transakce jsou prováděny s velkým množstvím drobných změn, případně s velkým objemem hotovosti, který je prováděn neobvyklým způsobem (např. v plastových pytlích, kapsách apod.);
  • transakce směřují do oblastí, kde klient obvykle nemá, nebo je nepravděpodobné, že má obchodní zájmy;
  • operace z a do zemí s vysokým stupněm rizika;
  • částka transakce je těsně pod limitem povinné identifikace nebo náležitou péčí;
  • platby elektronických peněz se pohybují těsně pod povinným identifikačním limitem;
  • neobvyklé vyrovnání plateb;
  • příchozí platby na individuální (klientské) účty bez provedení transakcí nebo s následnými převody na jiné účty.

7.2 Základní ukazatele podezřelých transakcí

 

Transakce je vždy podezřelá, když:

 

  • klientem nebo skutečným vlastníkem je osoba, proti které Česká republika uložila mezinárodní sankce podle zákona o mezinárodních sankcích;
  • předmětem obchodu je nebo by mělo být zboží nebo služby, proti kterým Česká republika uplatňuje sankce podle Mezinárodního zákona o sankcích;
  • klient se odmítá identifikovat nebo identifikovat osobu, kterou jedná.
  • neobvyklé požadavky na provedení transakce, zejména podle typu klienta, jeho předchozí obchodní činnosti, předmětu, výše a způsobu vypořádání obchodu, účelu zřízení účtu a předmětu činnosti klienta
  • platební transakce z / do rizikových a sankcionovaných zemí
  • klient bez logického vysvětlení změní kontaktní údaje nebo transakční instrukce
  • skupina klientů provádí podobné transakce
  • z dostupných informací vyplývá, že klient má vazby na pachatele trestného činu
  • klientské transakce vykazují sezónní charakter a neexistuje žádný zjevný právní důvod
  • klient předloží dokumenty vydané zahraniční institucí, které těžko ověřit
  • četnost nebo množství transakcí neodpovídá profilu klienta

 

Transakce je vždy podezřelá, pokud:

 

  • Klientem nebo oprávněným vlastníkem klienta je osoba, na kterou Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o Saction;
  • předmětem transakce je zboží nebo služby, proti kterým Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o transakcích;
  • klient odmítne podat kontrolu nebo odmítne poskytnout identifikační údaje o osobě, s níž jedná (v takovém případě společnost s klientem nevstoupí do obchodního vztahu nebo nebude provádět obchodní činnost).

Pověřený pracovník / jednatel firmy je povinen:

 

 

  • přijímat a analyzovat interní podezřelé obchodní zprávy, aby zhodnotily, zda se jedná o podezřelý obchod
  • plnit povinnost Společnosti informovat FAO;
  • informovat generálního ředitele společnosti o informacích poskytnutých FAO;
  • zajistit správu nezbytných záznamů;
  • zajistit archivaci dokumentace podezřelých transakcí;
  • zajišťovat školení zaměstnanců společnosti;
  • vypracovat hodnotící zprávu, která bude uchovávána po dobu nejméně 5 let

 

 

Povinností úředníka pro dodržování zákonů je také sledovat aktuální vývoj v oblasti boje proti praní špinavých peněz a pracovní skupině pro finanční činnost proti praní peněz, orgánům Evropské unie a dalším mezinárodním organizacím proti praní špinavých peněz a zajistit soulad s vnitřními pravidly společnosti s platnou legislativou.

9. Posouzení podezřelých transakcí

 

Klíčovým pravidlem pro úspěšné odhalování podezřelých transakcí a účinného předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu prostřednictvím povinné osoby je využití principu „znát svého zákazníka“, tj. identifikace, náležitá péče a další sledování povahy, objemu a dalších parametrů operací klienta.Tyto skutečnosti vycházejí z průběžného sledování transakcí s důrazem na četnost a rozsah odchylek od běžných obchodních aktivit klienta. Při identifikaci podezřelých transakcí je nutné provést individuální posouzení charakteristik každé transakce.

 

Zaměstnanci povinného subjektu se při posuzování a hodnocení podezřelých transakcí zaměří zejména na:

 

  • vysoce rizikové transakce klienta;
    • transakce PEO;
    • Transakce s ukazateli podezřelých transakcí.

 

Zvažujeme zejména:

 

  • povaha transakcí a okolnosti jejich realizace;
    • povaha a objem běžných obchodních činností klienta;
    • hodnocení shody klienta.

 

Pokud transakce vykazuje jakýkoliv indikátor podezřelých transakcí, nemusí to nutně znamenat, že transakce je podezřelá, ale je nutné provést důkladné vyhodnocení.

 

Odpovědnost za dohled nad klientskými transakcemi spočívá na zaměstnanci, který poskytuje služby klientovi jménem povinné osoby. Souvisí to také s rizikem zapojení tohoto zaměstnance do legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. Zasvěcených osob) a s tím spojeného rizika umožňujícího klientovi provést podezřelou transakci tímto zaměstnancem. V rámci obchodního systému společnosti je sledováno, jaký zaměstnanec společnosti, klient poskytl jakou operaci. Pokud je pracovník podezřelý z toho, že je zasvěcen, je vždy možné sledovat činnost zaměstnance.

Když klient změmil povahu transakcí, výrazně zvýší počet nebo hodnotu transakcí ve srovnání s minulým jednáním nebo ve srovnání s odhadem zaměstnanců, je povinen zaměstnanec povinného subjektu zjistit příčinu tohoto vývoje. V případě pochybností je zaměstnanec oprávněn požadovat od klienta, aby doložil důvody těchto změn.

Informace o klientovi a jeho transakcích se zaznamenávají do elektronického informačního systému v elektronické složce klienta. Informace o klientovi a transakcích jsou uchovávány v interním informačním systému, který je přístupný všem zaměstnancům společnosti, kteří poskytují služby klientovi nebo s ním přímo či nepřímo obchodují.

Přístup k informacím o klientovi a jeho transakcích je umožněn všem zaměstnancům povinných osob, kteří poskytují služby klientovi jménem povinné osoby nebo přímo či nepřímo vyjednávají s klientem.

 

Složka klienta obsahuje následující informace a dokumenty:

 

  1. smluvní dokumentace;
  2. případně plnou moc vystavenou klientem, která opravňuje k nakládání s majetkem na účet klienta;
  3. aktuální identifikační údaje (kopie průkazu totožnosti, doklad o existenci právnické osoby atd.);

 

Z jednotlivých dokumentů ve složce klienta musí být jasné, kdy a kým byly získány a jak byly aktualizovány.

 

Když při ověřování subjektů podezřelých z podpory terorismu ve finanční a obchodní databázi zjištěny podezřelé subjekty, pak to musí být oznámeno FAO.

10. Neúplné transakce

 

Povinná jednotka odmítne zřídit transakci (nebo navázat obchodní vztah), pokud:

 

– Identifikace je povinná a

 

  1. klient se odmítá identifikovat;
  2. klient odmítne poskytnout plnou moc v případě, že jedná jménem třetí osoby,
  3. klient nebude spolupracovat při náležité péče zákazníka,
  4. Není možné provést identifikaci klienta z jiných důvodů,
  5. Osoba, která provádí identifikaci nebo hloubkovou kontrolu klienta, má pochybnosti o pravdivosti poskytnutých informací nebo pravosti předložených dokumentů.
  6. Klientem je PEO a povinnému subjektu není znám původ majetku použitého v transakci.

11. Hodnotící zpráva

 

Sekretariát každoročně připravuje zprávu o činnosti povinného subjektu v oblasti předcházení praní špinavých peněz (dále jen „hodnotící zpráva“).

 

Obsah hodnotící zprávy:

 

  • hodnocení postupů a opatření aplikovaných povinným subjektem na předcházení praní špinavých peněz, pokud je to účinné;
  • vyhodnocení nedostatků ve vnitřních předpisech, postupech a opatřeních povinného subjektu a následné posouzení rizika;
  • hodnocení souladu vnitřních předpisů s platnými zákony a předpisy;- podrobnosti o zprávách o podezřelých transakcích z loňského roku;- pokud jsou zjištěny nedostatky, navrhněte opatření k jejich odstranění v souladu s b).

 

Povinná osoba bude uchovávat hodnotící zprávu po dobu nejméně 5 let.

12. Postupy přístupu příslušných orgánů k uloženým údajům

 

12.1 Datové úložiště

 

Povinná osoba udržuje v informačním systému o klientovi veškeré informace týkající se obchodního vztahu – identifikace a kontrola klienta, ověření platnosti a úplnosti údajů.

 

Povinná osoba musí uchovávat následující dokumenty po dobu 10 let od provedení transakce nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem

 

  • identifikační údaje (získané podle § 8 odst. 1 až 3 nebo na základě přímo použitelných předpisů EU upravujících informace, které doprovázejí bezhotovostní převody peněžních prostředků), kopie identifikačních údajů, pokud byly pořízeny,
  • údaje o první identifikaci klienta (kým a kdy),
  • informace a kopie dokumentů získaných během náležité péče zákazníka,
  • doklady odůvodňující výjimku z identifikace a náležité péče  klienta
  • když jedná jménem třetí osoby, kopie plné moci nebo číslo rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka. Lhůta pro uložení dokladu začíná prvním dnem kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla povinnému subjektu provedena poslední transakce.

 

Procesy po zjištění podezřelého obchodu až do doručení zprávy FAO, pravidla pro zpracování podezřelých transakcí a určení osob, které provádějí hodnocení podezřelých transakcí.

12.2 Situace pro podání STR

 

Povinná osoba oznámí podezřelou transakci, pokud:

 

  • existuje trvalé podezření, že transakce mohly být použity pro účely praní špinavých peněz nebo financování terorismu i poté, co byla provedena náležitá péče zákazníka;
  • klient se odmítne identifikovat před založením transakce (obchodní vztah je zřízen), ale povinná osoba má alespoň částečné informace o své totožnosti (v těchto případech ZPT musí obsahovat veškeré informace získané zástupci povinných osob, jako třeba podpis, chování, výsledky, jednání s neidentifikovaným účastníkem transakce, jeho příchodu a odjezdu, dále identifikační údaje zaměstnanců povinného subjektu, které vedou jednání s neznámým účastníkem transakce;
  • klient nespolupracuje při náležité peči;
  • povinná osoba není schopna získat informace z veřejných zdrojů o finančních prostředcích použitých k provedení transakce s PEO a tato osoba odmítne tyto informace poskytnout;
  • další okolnosti, které mohou naznačovat podezření na praní špinavých peněz nebo financování terorismu.

 

Pokud je transakce považována za podezřelou, povinná osoba tuto skutečnost bez zbytečného odkladu do 5 dnů oznámí FAO. Pokud ty 5 dni jsou víkendy nebo svátky, pak je termín uzávěrky příští pracovní den.

 

Pokud to okolnosti vyžadují, povinná osoba neprodleně oznámí podezřelý obchod. To je nutné v situacích, kdy existuje riziko, že by majetek (nebo fondy), který je předmětem transakce, mohl zmizet z dosahu orgánů činných v trestním řízení. V takovém případě  povinná osoba má neprodleně oznámit podezřelý obchod, i když nejsou k dispozici všechny relevantní informace (chybějící informace budou doplněny později).

12.3 Oznámení ZPT

 

Když transakce považována za podezřelou,  zaměstnanec povinného pracovníka má neprodleně informovat odpovědného tajemníka. Tajemníci ohlásí podezřelý obchod prostřednictvím interního systému společnosti, za účelem snazšího přístupu povinných osob k dokumentům, zprávám a informacím o podezřelých transakcích.

 

Zpráva obsahuje:

 

  • identifikační údaje zaměstnance povinného subjektu o podezřelém obchodu;
  • identifikační údaje klienta podezřelého z pokusu o podezřelé transakce, případně identifikační údaje o osobě jednající jménem klienta podezřelého z pokusu o podezřelý obchod;
  • popis předmětu a podstatných okolností transakce,
  • datum transakce.

 

Interní zpráva o podezřelých transakcích musí obsahovat všechny informace potřebné pro úplné posouzení případné podezřelé transakce.

Pokud zaměstnanec povinného subjektu neprohlásí jasně podezřelou transakci, bude to považováno za závažné porušení vnitřních předpisů povinného subjektu.¨

Pokud transakce  vyhodnocena ředitelem společnosti jako podezřelá, musí být tato skutečnost bez zbytečného odkladu oznámena FAO do 5 dnů. Pokud to okolnosti vyžadují, musí ředitel společnosti neprodleně oznámit podezřelou transakci.

ZPT se podřídí přes mail jako podepsaná kopie, faxem nebo ústně zaznamenaná jako protokol na místě dohodnutém FAO. Tajemník vždy zkontroluje stav dodávky ZPT ve FAO.

12.4 FAO kontaktní údaje

 

Telefon: (7:45 – 16:15) +420 257 044 501
(16:15 – 7:45, o víkendech a svátcích) +420 603 587 663

Fax: +420 257 044 502

Adresa pro osobní doručení: Washingtonova 1621/11, 110 00 Praha 1

Poštovní adresa: PO BOX 675, Jindřišská 14, 111 21 Prague 1

Emailová adresa: fau@mfcr.cz (not for STR submissions)

Datová schránka: egi8zyh (not for STR submissions)

12.5 Requisites of STR

 

ZPT musí obsahovat všechny informace, které má informátor k dispozici o této transakci, jejím kontextu a účastnících, a to

 

    1. Identifikační údaje subjektu, který podává zprávu o podezřelých transakcích: obchodní společnost (jméno a příjmení nebo název společnosti včetně rozlišovacího dodatku), bydliště (případně adresa dodání), identifikační číslo, předmět obchodu uvedený v obchodním rejstříku nebo v jiném rejstříkovém záznamu – zaznamená se pouze předmět obchodu, který je relevantní pro konkrétní ZPT;
    2. Identifikační údaje o předmětu ZPT, pro jednotlivé subjekty jsou vyžadovány následující údaje:

 

– fyzická osoba nepodnikatel: všechna jména a příjmení, včetně jakýchkoli jiných použitých názvů, místa narození, typu a čísla osobního průkazu totožnosti, kdy a jakým orgánem bylo vydáno, včetně platnosti, občanství, pohlaví, případně dalších identifikačních údajů od občanského průkazu;

podnikatel fyzické osoby: veškeré údaje o fyzické osobě nepodnikatele, obchodní dodatky, případně obchodní firma uvedená v obchodním rejstříku, předmět obchodu uvedený v živnostenském listu nebo obchodním rejstříku a místo podnikání;

právnická osoba: název společnosti včetně rozlišovacího dodatku nebo jiného označení, bydliště, identifikačního čísla nebo jeho zahraničního ekvivalentu, jména a příjmení, osobního identifikačního čísla nebo data narození a adresy subjektů, které jsou jeho statutárním orgánem nebo členy; jeho statutárním orgánem, pokud statutárním orgánem nebo jeho členem je právnická osoba, pak název společnosti včetně rozlišovacího dodatku nebo jiného označení, bydliště, identifikačního čísla a identifikačních údajů osob, které jsou jeho statutárním orgánem nebo jeho členy a identifikační údaje většinové přidružené nebo ovládající osoby

 

– V případě zastupování fyzické osoby a vždy v případě právnické osoby musí zpráva obsahovat identifikaci osoby, která jedná jejím jménem;

 

  • poznámka v případě, že tato zpráva obsahuje také majetek, který je předmětem mezinárodních sankcí, oznámených za účelem zachování nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany lidských práv nebo boje proti terorismu. Poznámka by měla být doplněna popisem majetku, údaji o jeho umístění a majiteli,pokud je informátorovi známo. Kromě toho by sdělení mělo obsahovat informace, zda hrozí bezprostřední nebezpečí poškození, znehodnocení nebo použití tohoto majetku proti zákonu;
  • Informátor musí vždy uvést, proč a kdy byla transakce nastavena, nebo byla odložen, případně důvod, proč transakce nebyla zřízena. Poku transakce není zřízena (s výjimkou majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce s výjimkou § 40 odst. 3 zákona o praní peněz), povinná osoba klienta neinformuje (viz ustanovení o povinnosti mlčenlivosti);
    1. identifikační údaje všech ostatních účastníků transakce, které jsou povinnému subjektu k dispozici v době podání zprávy;
    2. podrobný popis předmětu a podstatné okolnosti podezřelého obchodu, zejména:

    – důvod transakce uvedený účastníkem;

    – popis použitých peněžních prostředků nebo jiných platebních prostředků, jakož i jiných okolností peněžních plateb;

    – časové posloupnosti;

    – čísla transakcí z bankovních účtů, jakož i čísla bankovních účtů bankovních účtů o transakcích, včetně identifikace držitelů bankovních účtů a vedoucích pracovníků (pokud jsou k dispozici);

    – měna;

    – proč je transakce podezřelá;

    – popis chování účastníka transakce (a případně jeho společníků); případně také telefonní a faxové číslo nebo popis vozidla a registrační čísla;

    – další informace o účastnících transakce, předmětu transakce nebo jakýchkoli dalších relevantních informací, které by mohly pomoci při posuzování podezření o praní špinavých peněz nebo financování terorismu;

    – zpráva musí obsahovat kopii všech dostupných dokumentů použitých v ZPT;

Kontaktní informace:

 

  • ZPT musí obsahovat jméno a pracovní zařazení osoby, která předkládá tuto zprávu jménem povinného subjektu, a musí obsahovat i kontaktní údaje FAO, včetně kontaktních údajů mimo pracovní dobu (telefonní číslo, fax, e-mailová adresa).
  • mimoto ZPT obsahuje datum, čas a místo podání a podpis odpovědné osoby.
  • ZPT nesmí obsahovat údaje o zaměstnanci povinného subjektu nebo o osobě v podobném pracovním poměru, která odhalila podezřelý obchod.
  • Povinná osoba neinformuje klienta o podání ZPT(s výjimkou § 40 odst. 3 zákona o praní peněz).

13. Opatření k zabránění praní špinavých peněz okamžitým prováděním objednávek zákazníků

 

Při provádění objednání klienta to znamená dokončení jakékoli transakce, která je podezřelá o praní špinavých peněz nebo financování terorismu.

 

Pokud by okamžité provedení pokynu klienta mohlo vést k překážce při zajištění praní špinavých peněz nebo finančních prostředků určených k financování terorismu, povinná osoba může provést objednání klienta o podezřelém obchodu nejdříve 24 hodin po obdržení ZPT od FAO. (Výše popsané riziko se může objevit zejména po provedení pokynu klienta a podezřelé transakce nad rámec kontroly ze strany orgánů státní správy ČR).

 

Pokud vyšetřování podezřelého obchodu trvá déle, než se očekává, může FAO rozhodnout:

 

  • rozsah lhůty pro odložení objednávky klienta, po dobu nejvýše 2 dnů od přijetí ZPT organizací FAO;
  • Odložit příkaz klienta nebo zajištění majetku, který je předmětem podezřelé transakce, na 3 pracovní dny.

 

Provádění pokynu klienta není odloženo, není-li možné jej odložit (zejména v případě, kdy jsou transakce prováděny prostřednictvím elektronických nástrojů), nebo že by takové odložení mohlo bránit nebo jinak ohrozit vyšetřování podezřelé transakce.

Pokud byla transakce provedena před předložením ZPT, mělo by to být sděleno v předložené zprávě, pokud by byla transakce provedena později, mělo by být následně s přesností na konkrétní zprávu sděleno přesné datum.

Odklad objednání klienta se nevztahuje na zajištění majetku, který je předmětem ZPT, když má být majetek zajištěn příslušným právním předpisem vydaným k provedení mezinárodních sankcí.

14. Technická a personální opatření k odložení provedení příkazů klienta podle § 20 zákona proti praní špinavých peněz a plnění povinnosti informovat o posledním termínu dle § 24 zákona o praní peněz

 

14.1 Plnění povinnosti informovat

 

Povinná osoba na žádost FAO (ve lhůtě stanovené FAO):

 

  • sdělí informace o transakcích v rámci povinnosti informovat nebo o transakcích vyšetřovaných FAO;
  • poskytne důkaz o těchto transakcích nebo umožní přístup k nim oprávněným zaměstnancům FAO při ověřování ZPT;
  • poskytne informace o osobách podílejících se na těchto transakcích.

 

Povinná osoba poskytne tyto informace v elektronické podobě, pokud to umožňuje povaha požadovaných informací. Jinak ve formátu odpovídajícím charakteru požadovaných informací.

14.2 Opatření v případě odložení objednávky zákazníka

 

Případy, kdy je transakce prováděna, protože odklad může bránit nebo jinak ohrozit vyšetřování podezřelé transakce, musí být vždy oznámeny FAO.

Prohlášení o odkladu objednávky klienta lze provést ústně, telefonicky, faxem nebo elektronicky, následně je nutné vyplnit písemné vyhotovení.

Pokud povinná osoba nahlásí podezřelý obchod, lhůta pro odložení objednávky klienta včetně jeho prodloužení se počítá od okamžiku přijetí zprávy FAO.

Pokud povinná osoba podezřelý obchod neoznámí a FAO rozhodne o odložení objednání klienta nebo zabezpečeného majetku, začíná se lhůta pro zpoždění objednání klienta od doby, kdy byla přijata zpráva FAO, a je zaznamenáno rozhodnutí o vyšetření podezřelého obchodu.zaznamenána.

Povinná osoba má informovat FAO o provedení odkladu objednání klienta, prodloužení lhůty odkladu nebo zajistit majetek a potvrdit čas, od kterého se počítá průběh tohoto období.

Pokud FAO neinformuje povinnou osobu o předání trestního obvinění do konce tohoto období, povinná osoba transakci provede.

Po uplynutí dané lhůty může povinná osoba provést transakci bez ohledu na konec této lhůty (v případě pracovního dne, svátků nebo víkendu).

Pokud bylo ve stanovené lhůtě předáno trestní obvinění, osoba musí být  informována. Tím se zastaví nastavená doba. Povinná osoba provede objednání klienta teprve po uplynutí nového období, které je stanoveno na dobu 3 kalendářních dnů po předání trestního stíhání, a to pouze v případě, kdy se orgán trestního soudnictví nerozhodne zabavit nebo v tomto období zabezpečit subjekty podezřelého obchodu. Období 3 kalendářních dnů končí po jeho uplynutí nebo dříve v případech, kdy orgány činné v trestním řízení zajišťují vhodná ochranná opatření před uplynutím doby jejich platnosti. (Období 3 kalendářní dny se počítá od začátku dne po sobě jdoucího do dne, kdy FAO předal dokument o obvinění z trestného činu. Pokud tento den je soboty, neděle nebo svátku, je lhůta pro toto období následující pracovní den.)

Rozhodnutí o odložení objednávky klienta nebo zajištění majetku se stává právně účinným na základě jeho prohlášení. Prohlášení může být učiněno ústně, telefonicky, faxem nebo elektronicky, následně je nutné vyplnit písemné vyhotovení.

Pokud FAO neinformuje povinnou osobu do 72 hodin po obdržení ZPT, že bylo předáno trestní obvinění, povinná osoba transakci provede.

V případě, že FAO do 72 hodin po obdržení ZPT odevzdá doklady o trestním stíhání, povinná osoba provede transakci 3 kalendářní dny po této události, pokud se orgán trestního soudnictví nerozhodne v tomto období zabavit nebo zabezpečit subjekty podezřelého obchodu.

V průběhu zpoždění objednání klienta povinná osoba má zajistit majetek vhodnými opatřeními tak, aby nemohlo být manipulováno v rozporu s tímto vnitřním ustanovením, a to:

Ředitel povinné osoby vydá pokyny zaměstnancům, kteří pracují s klienty, aby se neodvolávali, nevykonávali jakékoli operace, u nichž existuje podezření, že jsou předmětem ZPT

Po obdržení oznámení ze strany FAO nebo po uplynutí příslušného období oznámí ředitel zaměstnanci povinného subjektu, který o podezřelých operacích informoval, kdy nejdříve může být proveden příkaz klienta.

15. Ustanovení o školení zaměstnanců

 

Povinná osoba bude nejméně jednou za 12 měsíců poskytovat zaměstnancům školení, které se mohou setkat s podezřelými transakcemi na jejich pracovišti, a také poskytnout školení všem zaměstnancům dříve, než jim bude přiděleno postavení s takovými vyhlídkami.

 

Novým zaměstnancům, kteří začínají v pozici náchylné ke vzniku podezřelých transakcí, musí být vždy poskytnuta interní školení o předpisech AML před zahájením práce.

 

Předmětem školení zaměstnanců je zejména:

 

  1. soubor vnitřních předpisů o praní špinavých peněz;
  2. typologie a známky podezřelých transakcí;
  3. postupy pro odhalování a vyhodnocování podezřelých transakcí;
  4. stanovení hodnocení klienta;
  5. postupy při zřizování obchodních vztahů, správný postup identifikace klienta a náležitá péče;
  6. případy neuskutečnění nebo ukončení obchodního vztahu, nezavedení transakce;
  7. změny v zákoně proti praní špinavých peněz nebo ve vnitřních předpisech obsahovaly soubor vnitřních zásad týkajících se praní špinavých peněz;
  8. postupy pro podání ZPT.

 

Zaměstnanci povinného subjektu potvrdí svou přítomnost na školení tím, že podepíší prezenční listinu. Docházkové listy jsou spolu se záznamem o výkonu školení zaměstnanců a se seznamem diskutovaných témat archivovány povinnou osobou.

16. Systém vnitřní kontroly

 

Společnost prostřednictvím svých manažerů provádí průběžnou kontrolu dodržování povinností Společnosti a jejích zaměstnanců stanovených tímto vnitřním předpisem a zákonem proti praní špinavých peněz.

 

Výkonní ředitelé / odpovědný pracovník:

 

  • přezkoumá, otestuje a vyhodnotí účinnost a funkčnost systému opatření k předcházení praní špinavých peněz a legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
  • ověřuje soulad tohoto vnitřního předpisu s platnými právními předpisy;
  • provádí náhodné kontroly zaměstnanců s cílem zabránit tzv. „zasvěceným osobám“;
  • navrhuje provedení nezbytných opatření (úpravy vnitřních předpisů, zlepšení informačního systému, zlepšení systému vzdělávání apod.)

17. Povinnost mlčenlivosti

 

Povinnost důvěrnosti, jejímž účelem je zabránit jakémukoli zásahu do vyšetřování, zahrnuje:

 

  • předložení ZPT podle § 18 zákona proti praní peněz (viz čl. 11);
  • zajištění majetku podle § 20 zákona proti praní peněz (viz čl. 14),
  • plnění povinnosti informovat podle § 24 zákona proti praní peněz (viz čl. 14).

 

Povinnost mlčenlivosti zaniká uplynutím lhůty 3 kalendářních dnů (v souladu s § 20 odst. 7 zákona o boji proti praní peněz).

Pokud FAO neobdržela trestní obvinění, povinnost mlčenlivosti končí po uplynutí doby zadržení nebo po jeho skončení (až 24 hodin, resp. 72 hodin podle § 20 odst. 1 resp. 3 zákona o praní peněz).

Povinnost zachovávat mlčenlivost nezaniká, pokud jsou zaměstnanci povinného subjektu přenecháni jinému zaměstnání, práci nebo jinému smluvnímu vztahu s povinnou osobou, a to i v případě, že zánik povinnosti povinného subjektu uvedený v § 2 zákona proti praní špinavých peněz.

Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na zajištění majetku, který je předmětem ZPT, pokud má být majetek zajištěn příslušným právním předpisem vydaným k provádění mezinárodních sankcí. Osoba, jejíž majetek by měl být zajištěn, může být informována o tom, na základě čeho je „sankční“ nařízení zajištěno.

18. Odpovědnost a efektivita

 

Povinná osoba sleduje vývoj a změny v oblasti financování praní špinavých peněz a boje proti terorismu (tj. zákony, předpisy, nařízení vlády atd). Příslušné předpisy vydává FAO na adrese http://www.financnianalytickyurad.cz/ a ČNB na adrese www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna. Tato webová stránka je pouze informativní a předpokládá aktivní přístup povinné osoby.

Pokud se příslušné předpisy změní nebo vstoupí v platnost nové předpisy, povinná osoba aktualizuje obsah tohoto dokumentu v souladu s těmito předpisy a rovněž zajistí, aby tyto změny měly vliv na školení všech osob

Vetted tajemník má všechna práva splnit všechny povinnosti podle tohoto vnitřního předpisu.

19. Príloha

 

Seznam zemí, které nedostatečně nebo vůbec neuplatňují opatření proti financování praní špinavých peněz nebo boje proti terorismu

 

Írán, Severní Korea – vysoké riziko z hlediska boje proti praní peněz a financování boje proti terorismu,

 

Alžírsko, Barma / Myanmar, Ekvádor, Indonésie – jejich opatření pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu mají závažné nedostatky,

 

Afghánistán, Albánie, Angola, Irák, Jemen, Kambodža, Guayana, Kuvajt, Laos, Namibie, Nikaragua, Pákistán, Panama, Papua Nová Guinea, Súdán, Sýrie, Uganda a Zimbabwe – významným nedostatkem jsou také jejich opatření pro boj proti praní špinavých peněz a boji proti terorismu, tyto země se však snaží o akční plán k řešení těchto nedostatků a přinejmenším tento plán byl dostatečně realizován.

 

Společnost by měla také zohlednit země s vysokým stupněm rizika podle nařízení Evropské komise (EU) 1675 z roku 2016 ze dne 14. července 2016 prostřednictvím které směrnice (EU) 849 z roku 2015 Evropského parlamentu a Rady splňuje požadavky na identifikaci zemí se strategickými nedostatky.

 

Platná restriktivní opatření (sankce) Evropské unie:

http://eeas.europa.eu/archives/docs/cfsp/sanctions/docs/measures_en.pdf

 

Nařízení vlády č. 210/2008 Sb., k provádění zvláštních opatření k boji proti terorismu:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-210

 

Další relevantní informace jsou k dispozici na adrese:

http://www.treasury.gov/about/organizational-structure/offices/Pages/Office-of-Foreign-Assets-Control.aspx
http://eur-lex.europa.eu/homepage.html
http://www.financnianalytickyurad.cz/mezinarodni-sankce/aktualne-o-sankcich.html

 

Nad rámec těchto požadavků provádí Společnost také prověrky těch subjektů, jejichž země pobytu je na seznamu zemí s vysoce rizikovou klasifikací, dostupné v:

http://www.oecd.org/tax/transparency/exchange-of-information-on-request/ratings/#d.en.342263

 

Následující země jsou také klasifikovány jako nepodporované země a příchozí a odchozí platby nebudou zpracovávány:

 

  • Afghánistán
  • Bosna a Hercegovina
  • Korejská lidově demokratická republika (KLDR)
  • Etiopie
  • Guyana
  • Írán
  • Irák
  • Laos
  • Srbsko
  • Srí Lanka
  • Súdán
  • Sýrie
  • Trinidad a Tobago
  • Tunisko
  • Uganda
  • USA
  • Vanuatu
  • Yemen